Velikonoce

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějšími svátky v roce. Jsou oslavou Kristova zmrtvýchvstání, a proto jsou ztělesněním světla a naděje. Příprava na Velikonoce začíná už šest týdnů před jejich začátkem, a to Popeleční středou. Ta je zároveň začátkem křesťanského postního období, které následuje po skončení masopustních oslav.

Letos připadá Velký pátek na 29. března, Boží Hod velikonoční se slaví 31. března a Velikonoční pondělí 1. dubna 2024.

Nejvíce známé zvyky jsou barvení vajíček a pečení berána.

Vejce je nejdůležitější symbol Velikonoc, a to v pojetí křesťanském i pohanském. Symbolizuje zrození a nový život, koloběh života a smrti, znovuzrození a také hrob Ježíše Krista. K vajíčkům neodmyslitelně patří i kuřátka, která značí nový život i jarní svěžest. Zdobené vejce se nazývá kraslice. Vejce se zdobila již ve starověku, používala se nejčastěji červená barva, která symbolizovala krev Krista. Barvení mělo i praktický význam, lépe se tak poznala vejce vařená od syrových. Vařená vejce byla určena pro koledníky, vyfouknuté ozdobené vejce pak bylo nejčastější součástí velikonoční výzdoby. Velikonoční Beránek Beránek je symbol čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Beránkem izraelité o Pesachu uctívali památku vysvobození z egyptského otroctví. Jako obřadní pokrm je znám už od středověku, i když se neví, jestli šlo o beránčí maso, nebo moučník. Beránkem božím je označován i Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa.