Hledáme důvody nebo výmluvy...?

Každý z nás je zcela zodpovědný sám za sebe a své činy a rozhodnutí. Možná se Vám to teď nelíbí, protože nechcete přijmout zodpovědnost za to, co se ve Vašich životech děje, hledáte všelijaké výmluvy, abyste nemuseli dělat to, co chtějí druzí, ale především tím odůvodňujete sami sobě, že systém, podle kterého jednáte, je správný. Každý máme takový svůj myšlenkový systém a ten je zcela jedinečný – promítají se v něm naše zkušenosti, přesvědčení a to samozřejmě i těch, kdo nás vychovali a stále ještě vychovávají a ovlivňují. Nemyslím tím manipulace, ale přirozený proces přijímání toho, co vidíme ve svém okolí a čemu odpovídají naše jedinečné zkušenosti nebo víra, že něco právě takto je a ne jinak. A střídá se u nás tzv. období stagnace a stereotypu. Pokud jsme stále ještě na osobní křižovatce a snažíme se podstoupit změnu, která pro nás není snadná, prožíváme takové období úplné stagnace, kdy nás nic nebaví, nenaplňuje a nevíme, co bychom měli dělat, aby to vůbec mělo nějaký smysl. Naše dny potom plynou podle toho, co je třeba udělat, co nám řeknou rodiče, nadřízený nebo partner. A ničemu nepřikládáme žádnou pozornost. Neustále se snažíme najít východisko, kudy z toho ven, hledáme možnosti a přestáváme svůj život naplňovat radostí a potěšením ze zcela přirozených věcí, na které najednou nemáme čas.