Existenční krize, jak je vnímáme a prožíváme?

Krize jsou nevyhnutelným a běžným jevem v lidském životě. Vyrovnávání se s krizemi však často pokouší hranice lidské síly. Mnohdy můžou být spouštěčem dlouhodobější psychické nepohody. Různé krize můžeme vnímat jako nebezpečí, nicméně s důležitým potenciálem ke změně.

Málokdy si člověk uvědomí, že prožívaná ohrožující nepohoda může být zároveň příležitostí, bez které by nebylo možné se v životě posunout a zrát. 

Krize mají mnoho podob. Situační krize bývají nepředvídatelné, náhlé a způsobené především vnějšími okolnostmi. Jedná se zejména o změny (rozvod, změna zaměstnání), ztráty (blízká osoba, onemocnění, majetek atd.) a volbu (rozhodování na životních rozcestích). Krize tranzitorní (přechodové) jsou předvídatelné a představují nárok na osobnostní rozvoj a zrání člověka. Jde o reakci na události v životě týkající se biologického vývoje (puberta, klimakterium, andropauza, stáří) nebo vývoje sociálního (první partner, zaměstnání, sňatek, potomci, odchod do důchodu). 

Prošli jste si nějakou z výše zmiňovaných krizí? A jak se s krizemi vyrovnáváte vy?